Moje milé čtenářky a fanynky,

moc Vám děkuji za návštěvu a rovněž za Vaše milé komentáře. To, že nereaguji neznamená, že je nečtu, či jsou mi jedno. Jde pouze o jakýsi deficit energie a nedostatek klidu na psaní. Jsem jako chlap, dovedu se soustředit jen na jedinou věc (mám to v číslech, vlastně mi to jedno právě chybí) a pokud píšu a řve mi do jednoho ucha Outěžka a do druhého Ronja a ze zadu se pozornosti dožaduje Hanbalánek, nemám šanci na nic. V té chvíli se hroutím a jenom tupě civím. Nebo řvu jako lev a utíkám si balit a chci zmizet z toho chaosu.

Vážím si Vás i Vašich slov a návštěvy a moc Vám za to vše děkuji.

Vaše Nartaya alias Lenka

Příklady a dech táhnou

21. září 2014 v 18:00 | Nartaya |  Nartayino klimbání
Vždycky jsme doma měli spoustu kytek. Vadly nám na topení, usychaly na skříních. Když jsem si vzpomněla, vzala jsem konévku, kytky přelila a byl na týden i více pokoj.

Milunka vždy patřila do sorty sběračů, nuže kytek bylo opravdu požehnaně a přibývaly. Sice v naší péči víceméně chřadly, ale byla jich kvanta.

Lásku ke kytkám jsem asi získala od Milunky, avšak také jistou opatrnost. Mám kytky ráda, mám ráda jejich květy, takže z toho vyplývá, že dávám přednost kvetoucím, ale znám také své možnosti a tudíž vím, že květiny musím mít stále na očích a co nejblíže zdroji vody, aby to s nimi nedopadalo tak jako v Protivíně.

Měla jsem v Protivíně fialkovou stěnu. Tu jsem přenechala s obavou Milunce, ale fialkám se vede dobře, kvetou. Hlavně mi nepište, že fialky kvetou hlavně tehdy, kdy volají o pomoc. V mé péči taky kvetly, takže to přikládám dobré starosti z mé strany tehdy a z Milunčiny dnes.

Z jistých důvodů, které nesou jméno Outěžka a kočky, jsem si nechtěla fialky stěhovat do Prahy. Tenhle nápor by jim neprospěl ani trochu. Navíc je nemám kam umístit a s Hanbalánkovým přístupem bych je ještě dlouho neměla kam dát. Protivínská stěna je ideální, jsou na jednom místě a je jich tam hodně.

A teď ještě vysvětlím, jak jsou na tom ostatní kytky, kterých bylo požehnaně. Postaraly se o ně protivínské kočky. Vyhrabovaly zeminu a občas bylo lze cítit a brzy i vidět, že se snažily kytičku hnojit, ačkoli se o to nikdo neprosil. Dokonce i na kytky samotné to byla péče přehnaná, takže raději uschly a následně byly vyházeny.
Pár kytiček zůstalo u Milunky v ložnici. Avšak k vodovodnímu zdroji je to více než pět kroků a kytky si bohužel neumí otevřít dveře, tak při svých návštěvách psychicky nevydržím sípání z květináčků a kytičkám dám kapku vody.

No a jelikož je Milunka mým velkým vzorem, pochopila jsem, že k pěstování kytiček mám špatné předpoklady a zkušenost se přikláněla také k tomu, abych se raději pěstitelským pokusům vyhýbala a ušetřila tak mnoho životů ze světa flóry.

Dalším krutým zážitkem byl Hanbalánkův přístup vůbec ke všemu živému, ani jsem si netroufla kytičky do nového domova nosit a zabydlovat je zde. Jenže tyto mé pohnutky neznal nikdo, byly v mé hlavě, a tak jsem jako vstupní dárek při nastěhování do nového bytu, dostala krásnou orchidej. To byla ta, která po dlouhé době, a Hanbalánkově péči, odkvetla a vypadalo to, že je s ní konec, a nakonec ona začala vystrkovat prstíčky a z těch prstíčků se vylouply další nádherné květy - to už zase bylo v době, kdy jsem péči přebrala já.

K orchideji přibyla bonsaj, fíkus. Tento také prošel zkouškou suchem, když nestál Hanbalánkovi na očích a o vodě si mohl nechat jenom zdát, zvlášť za deštivého počasí, na něž hleděl za oknem. Paradoxem ovšem zůstává, že tuto rostlinu si pořídil Hanbalánek osobně!!!

Tento fíkus jsem také zachránila a dodnes žije. Je tomu už přes rok.

Jelikož si Hanbalánek všiml, jak se z orchidejky i fíkusu raduji a dokonce u fíkusu pěstuji i plevel, aby mu nebylo v květníčku smutno, napadlo ho, že mi Outěžka přinese dárek ke dni maminek. Zrovna jsem se čvachtala ve vaně a smývala asi roční špínu - užívala si klid domova, kdy Hanbalánek spolu s Outěžkou pobývali mimo něj, když náhle zarachotil v zámku klíč a bylo slyšet hlahol a pak krůčky a do koupelny vešla nádherná veliká orchidej a za ní Outěžka.
Byla to bílá krasavice. Měla jen jednu maličkou, však zásadní, vadu. Hanbalánek snad z úsporných důvodů, nekoupil ke květině květník. Nebojte, neušetřil, druhý den jsme ho jeli do OBI dokoupit.

V té době začala má hnojící vášeň. Hnojila jsem své dvě orchidejky, fíkus i plevel - a hnojení si tak zalíbila, že jsem se vrhla pohnojit i kytky na balkoně, čímž jsem již humusem přesyceným svlačcům, hrachorům a lichořeřišnicím málem uškodila. Všechno dobře dopadlo, přestala jsem hnojit a kytičky na balkoně moji péči přestály.

Orchideje hnojím dál, snažím se jednou týdně, ale přece jenom mám v sobě ty Milunčiny geny, takže někdy se trochu zapomenu.

A první orchidej, která zase odkvetla, má na sobě již dlouhatánskou dobu jeden jediný květ. Trůní si tam a je krásný. Ostatní šlahouny jsou holé, ale...
Po pár týdnech hnojení začaly orchidejím vylézat nové a nové kořeny. Ta bílá se oháněla kořeny až zběsile. Taky se objevily nové listy. Velká radost pro někoho, kdo si myslel, že orchidej nemůže nikdy zvládnout. Hádejte, kde jsem k tomu přesvědčení asi přišla.. ??
Denně obhlížím ty svoje adoptované dětičky a dýchám na ně smrad z úst, když jim vykládám a raduji se z jejich darů. A ejhle! Na holých šlahounech s jedním květem se objevil první prstíček! A při bližším pohledu jsem na druhém šlahounku objevila další dva rodící se prstíčky.
Bílá orchidej se nedala dlouho přemlouvat a vidím, že kromě kořenů vyrazil i šlahoun, na němž se za pár týdnů objeví květy. Radost jsem měla a mám převelikou.

Včera nás s Outěžkou přijela potěšit Milunka. A že nás velmi potěšila, o tom není pochyb. Přivezla Outěžce spoustu dárečků, sprej do nosu, který teď využívám spíše já, že, želé i lipo vitamíny, knížku, kinder vajíčka; a mně už ve dveřích vtlačila dovnitř velkou krásnou orchidejí! Ty barvy! Zase úplně jiná, než mám. Kvítky jsou drobnější a jde o barevnou kombinaci oranžové a růžové. Prostě nádhera.

Velice dobře se pozná, kdy květinu kupuje muž - bez květníku, že ano, a žena - s květníkem bez rozmýšlení.

S novou orchidejkou dnes trochu zamávalo, když jsem ji obhlížela. Zatímco dvě původní jsou již na mém dechu závislé, tato se ještě chvilku bude ošklíbat, ale brzy i ona přijde na chuť puchu chcíplotiny a hniloby.

A tak jsem chtěla touto cestou poděkovat Milunce, že natolik důvěřuje mým pěstitelským dovednostem, ačkoli byla mým učitelem právě ona, že se nebála mi darovat něco tak krásného.
Je pravda, že ji trochu zaskočil pohled na mé "mrzáčky", ale ukázala jsem jí, jak bojují a dělají mi radost - prstíčky, kořínky, nové listy a o těch žlutých jsem jí taky pověděla příběh.

Ještě malá zmínka o balkonových kytičkách. Svlačce pomalu dokvétají. Chtěla jsem šlahouny ostříhat, avšak v jejich "koruně" se zabydlel baculatý pavouk křižák a bydlí tam a loví hmyz a já mu to nemůžu udělat - připravit ho před zimou, kdy se musí pořádně nacpat, o domov od něhož se rozprostírá obrovská pavučina. Takže torza svlačců ještě trochu kvetou, ale hrachor získal více místa a hlavně světla a tak se do toho také pustil a kvete sytou růžovo-červenou, prostě pěknou barvou. Lichořeřišnice jsem trochu prostříhala, takže již není tolik jalových šlahounů, které jen hyzdily celý truhlík, a pár ještě pěkně kvete. Bylinkový květník včera obhlížela Milunka a měla připomínky. S nosem plným rýmy, bolavými zády a celkovou únavou jsem se z posledních sil jenom uchechtla. Milunka pochopila, že pokud se nechce do protrhávání uschlých lístků pustit sama, pak nemá smysl se nad tím vůbec pozastavovat.


Už jsem Vám psala, že má Milunka tři nové slepičky? A kdo má rád příběhy smutné, může si přečíst můj počin o slepičím životě, který jsem kdysi spáchala: ... jen vobyčejný vejce
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Milunka Milunka | 21. září 2014 v 18:28 | Reagovat

No jo, včera jsem to už nevydržela a jela navštívit ty moje dvě holky a Kocoura s Kikinkou do Prahy. Hanbalánek byl v práci, tak bylo volné pole působnosti a nenarušovala jsem nijak rodinnou pohodu (aspoň doufám). Pro Outěžku vždycky začnu shromažďovat dárečky hned jak odjedou z Protivína, tak pro tu jsem měla zásobu. Cestou jsem jenom dokoupila kinder vajíčka a pro slavnou pěstitelku orchidej. Byla jsem na vážkách mezi bramboříkem, který se mi taky líbil, ale vyhrála orchidej. Brambořík je krásný, když kvete, ale připravit ho po období klidu k dalšímu kvetení se nám snad ještě nikdy nepodařilo a ta orchidej byla fakt pěkná. Doufám, že přinese hodně radosti. Tak se holky snažte. :-)  :-)  :-)

2 Milunka Milunka | 21. září 2014 v 18:40 | Reagovat

Ještě jsem zapomněla napsat, jak bylo dojemné, když Outěžka říkala: pojedu s Milunkou a mámou do Protivína a plakala, když jsme jí řekly, že to tentokrát nepůjde. Je to mazlíček.

No a k těm novým slepičkám. Koupila jsem si tentokrát kuřice, které ještě nenesou, ale ony dorostou. Nechtěla jsem ty vypelíchané chudinky, které se klovou až do masa, jako posledně.
Tyhle jsou dvě červené a jedna kropenatá, aby měl kohoutek Fulín pořádné hejno.
Když k nám kohoutek přišel, měl devět slepic a dneska z jeho původní party zůstaly čtyři, ostatní umřely stářím, zabít je nedokážu. Tak jsem mu to teď trochu omladila. To jen tak na doplnění informací. :-D  :-D  :-D

3 Nartaya Nartaya | E-mail | Web | 22. září 2014 v 12:00 | Reagovat

[1]: Přišlo Ti, že nějak narušuješ rodinnou pohodu? :D
Orchidej už hodně radosti přináší. Hlavně ale aby radost byla oboustranná :-D Je nádherná, tak uvidíme, zda se barva udrží i po dalším nakvetení. Někdy to ti lupiči udělají hnojením, že se kytička vybarví... Známe to dobře. Třeba primule. Koupíme nádhernou barevnou primuly a další rok už je z ní taková obyčejná kytička... 8-)

4 Nartaya Nartaya | E-mail | Web | 22. září 2014 v 12:02 | Reagovat

[2]: To víš, tohle divadlo cvičíme před každou návštěvou a pak se bavíme dojetím odcházejících :D :-P

Ba né :-D

No jo, ale pak se divíš, že má Fulín zálusk, když mu tam dáš omladinu. Trochu mi připomíná Pírka... :-D :-D :-D

5 Milunka Milunka | 22. září 2014 v 14:17 | Reagovat

No jo, uvidíme, jakej jsi pěstitel.

No tak jsem ráda, že jsem vítaná.

Copak Pírko, už je to taky děda ale očička mu jistě rejdí pořád. :-)  :-)  :-)

6 Nartaya Nartaya | E-mail | Web | 22. září 2014 v 17:25 | Reagovat

[3]: Milunka mne upozornila na chybu. Tak "primuli" jako růži a ne primuly jako výplod prázdné hlavy :-D

7 mengano mengano | E-mail | Web | 24. září 2014 v 9:29 | Reagovat

Mé phaly a ostatní květenu převzal v zimě do péče Medvěd. Udělala jsem tu zásadní chybu, že jsem se odebrala do špitálu. Po návratu jsem nevěřila vlastním očím. Uschlé chudinky, které plavaly v záplavě vody. Na poslední chvíli, vědom si toho, že něco asi pos... nezvládl, je všechny pořádně zalil. Včetně kaktusů.

8 Bev Bev | E-mail | Web | 24. září 2014 v 14:11 | Reagovat

Můj manžel není právě nadšený z mé pěstitelské vášně, mám tedy jen několik druhů květin, vydržely jen ty nejvytrvalejší, ale těm se fakt daří. A taky mám dvě orchideje, řekla bych, že to jsou v porovnání s jinými, které mlsně obhlížím na oknech, zakrslé chudinky, ale vytrvale, pravidelně a udatně kvetou jedna čtyři roky a druhá dva, navzdory tomu, že je holky i Jirka pravidelně shazují závěsem. Mám je na okně v koupelně a oni, všichni tři, jsou tak vyděšení pomyšlením, že by je v horním patře, přes dvůr a kůlnu mohl někdo zahlédnout nahé, že musí mít okno neprodyšně utěsněné závěsem. :-)

9 Nartaya Nartaya | E-mail | Web | 24. září 2014 v 20:17 | Reagovat

[7]: Nevím, zda bych ho vzteky zabila či bych se schoulila do klubíčka a propadla ohromné depresi. Z klubíčka bych metala ty nehroznější nenávisti plné pohledy směrem k vrahounovi mých kytiček. Ach jo, ten Medvěd. Mengano, je mi to líto, protože tohle musel být návrat do očistce a ne do ráje. Ten Medvěd! :-(

10 Nartaya Nartaya | E-mail | Web | 24. září 2014 v 20:21 | Reagovat

[8]: Hanbalánek mi právě dneska řekl, že se musíme dohodnout na počtu povolených rostlin v tomto bytě a pak mi nastavil ruku a prý: "Ruku na to!" a já mu řekla, ať jde s tou rukou někam. Prý by to nakonec mohlo dopadnout tak, že bych měla miliony kytek... Ti chlapi!

Mám radost z mých orchidejí a všech kytiček. Jejich pokroky mne těší. Ten věčný boj o přežití.

S tím oknem v koupelně by to asi chtělo dát takové to zamlžené sklo. Světlo proniká krásně a nemuseli by ti stydlíni vůbec zatahovat závěs. Asi mají co skrývat :-D

11 valin valin | Web | 25. září 2014 v 17:21 | Reagovat

Já si dnes zrovna koupila novou krásnou orchidej. nejdřív jsem kolem ní chodila jako mlsná kočka, váhala jsem, protože už ty kytky nemám kam dávat, ale tahle je skvostná a když jsem našla jednu, která má připravený na kvetení ještě jeden klas, strčila jsem jí do košíku a bylo. teď jsem naštudovala, že je to pavoučí orchidej Brassia Tessa. Nikdy jsem takovou neviděla. Tak doufám, že se jí u mě bude líbit a pokvete mi potom zase... :-D  :-D

12 Milunka Milunka | 25. září 2014 v 21:57 | Reagovat

[11]: Už jen ten název Brassia Tessa je kouzelnej, ta asi musí být krásná. Tak ať se jí daří :-)  :-)  :-)

[10]: Taším se, až příště zazvoním a budu mít v náručí další kytičku :-D  :-D  :-D

13 Milunka Milunka | 25. září 2014 v 21:58 | Reagovat

[12]: promiň - těším se a ne taším! Hlavně, že upozorňuji na chyby jiných a sama, škoda mluvit :-(

14 Nartaya Nartaya | E-mail | Web | 25. září 2014 v 22:01 | Reagovat

[11]: Ona opravdu vypadá jako pavouk! Doufám, že na blogu budou obrázky. Já si myslím, že bychom si, my ženy, měly dělat radost. :-)

15 Nartaya Nartaya | E-mail | Web | 25. září 2014 v 22:02 | Reagovat

[12]: Už si koukej dávat penízky na stranu, ať na kytičku máš :D

16 mengano mengano | E-mail | Web | 26. září 2014 v 12:56 | Reagovat

[11]: Valin, co se orchidejí a phal týká, tak u tebe se jim rozhodně dařit bude a pokvetou, i kdyby měly vypustit duši ;-) Mně vykvetou snad i hrábě zapíchnuté v záhonu, ovšem phaly mi nekvetou a nekvetou. A to si piš, že jsem tvoje pěstitelské rady nastudovala tak, že je můžu odříkávat ze spaní. Jsem z toho poněkud nesvá :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama